Co to je
- Jóga je soubor praktik (etika, držení těla, dech, meditace), jejichž cílem je zklidnit mysl a dosáhnout vnitřní rovnováhy. Cvičení pozic je jen jedna část.
- Sanskrt je starověký indický jazyk, ve kterém jsou psány klasické jógové texty. Proto se používají sanskrtské názvy.
- Védy jsou nejstarší indické posvátné texty (hymny, rituály). Upanišady jsou jejich filozofická část o povaze Já a světa.
- Smysl kapitoly: ukázat, že jóga není jednotná. Její význam se v průběhu staletí měnil od rituálu přes filozofii po cvičení.
Etymologie
- Jóga pochází ze sanskrtského kořene yuj – „spřáhnout“, „zapřáhnout“, „spojit“.
- Filozofický smysl: soustředění sil mysli a smyslů do jednoho bodu; spojení jīvātman (individuální Já) s paramātman (univerzální skutečnost).
- V nejstarších textech jde o ovládání koní ve voze, ne o cvičení – obraz kontroly smyslů a mysli.
Vývojové epochy
- Védské období (cca 1500–500 př. n. l.): tapas (vnitřní žár), asketická kontemplace; Rgvéda X.136 – extatik Kéšin.
- Upanišady (cca 800–300 př. n. l.): rituál se přesouvá do dechu (prāṇāgnihotra); Katha Upaniṣad – tělo jako vůz (átman = pán, buddhi = vozataj, manas = otěže, indriya = koně); Śvetāśvatara Upaniṣad – první pokyny k sedu (vzpřímený hrudník, krk a hlava, dech nosem).
- Eposy a Bhagavadgītā (cca 200 př. n. l.–200 n. l.): jóga v běžném životě; BG 2.48 – jóga je vyrovnanost mysli, BG 2.50 – jóga je dovednost v činech.
- Klasické období (cca 400 n. l.): Pataňdžali a Pātañjalayogaśāstra; systém Sāṃkhya-Yoga; cíl = oddělit Puruṣa (vědomí) od Prakṛti (hmota a mysl).
- Hathajóga a tantra (11.–18. stol.): tělo je posvátný mikrokosmos (kāya-sādhana); Nátha jogíni pracují s dechem, bandhami a ásanami.
- Moderní období (od konce 19. stol.): Vivekananda (Chicago 1893); Krishnamacharya (Mysore, vinyása); žáci Iyengar (zarovnání, pomůcky), Pattabhi Jois (Aṣṭāṅga Vinyāsa), Indra Devi.
Jóga není pro toho, kdo se přejídá, ani pro toho, kdo nejí; ani pro toho, kdo příliš spí, ani pro toho, kdo stále bdí. Střídmost v jídle, odpočinku, konání i spánku ničí utrpení.
| Yuj (युज्) | Sanskrtský kořen slova jóga: spřáhnout, spojit, soustředit mysl pod jedno jho. |
| Tapas (तपस्) | Vnitřní duchovní žár, sebedisciplína a vědomé překonávání pohodlnosti. |
| Darśana (दर्शन) | Pohled na svět či filozofická škola, jeden ze 6 ortodoxních systémů indické filozofie. |
| Kāya-sādhana (कायसाधन) | Tělesná duchovní kultivace – chápání těla jako chrámu a nástroje osvobození. |